Na komunitní zahradě Na Polské, v Čimicích je k dispozici 3/4 ha pole, které leží ladem a zarůstá bejlím. Bylo vyjmuto ze systému konvenčního zemědělství a magistrátním odborem životního prostředí převedeno do ekologického režimu. 

Zároveň je u pole prostor pro odpočinek na paloučku a v lesíku schovávačky pro děti. Přidejte se, pokud máte zájem podílet se na tvorbě komunitní zahrady, jako rekreační zóny, ale i jako prostoru, ve kterém je možné pěstovat zásobu zeleniny na celou sezónu.

Jsme zvyklí vše dělat efektivně. Ona ta efektiva k něčemu je, máme díky ní víc peněz a víc času… Opravdu to tak je?

Každopádně i potraviny nakupujeme efektivně – ideálně na jednom místě, ideálně v supermarketu. Tyhle potraviny by se daly pojmenovat také jako “výrobky”. Je to průmysl, který dělá potraviny ve velkém. Mrkev je rostlina, ale způsob pěstování té mrkve připomíná výrobu u pásu. O zvířatech v klecích ani nemluvě. Je to jako velkozávodní jídelna, ve které to sice může klíďo být i dobré, ale nikdy to nebude, jako od babičky. Navíc tyhle potraviny se často nesmyslně vozí sem a tam a na dodavatelském řetězci se podílí několik mezičlánků. Velkovýroba potravin a dlouhé dodavatelské řetězce devastují krajinu. Zemědělství používá chemii, čili jedy. Velké stroje na polích utužují půdu, monokultury podporují přemnožení škůdců, krajina vysychá. Kamiony jezdí sem tam. Bereme to jako samozřejmost, jako nutné zlo pro to, abysme se měli dobře.

Mnoho lidí si to uvědomuje a přemýšlí, jak se vytrhnout z tohoto nezdravého systému. Aby se to zlepšilo a vyvážilo, část lidské energie by měla být věnována na získávání potravin pěstovaných ekologicky a lokálně. Čím víc sníme jídla, které bylo vyprodukováno v okolí města, ve kterém žijeme, tím líp. Je to dobré z ekologického hlediska, ale i lidského. Malý zemědělec (farmář, sedlák) to většinou dělá s láskou a za tu lásku dostane férovější odměnu. A proto to píšu. Já vám nabízím možnost zapojit se do systému, který se zabývá pěstováním / chovem vlastních “potravin”, nedevastuje krajinu, je ekologický a odpadá dodavatelský řetězec, který spolkne fůru peněz (sklady, mezisklady, doprava, management, atd). A tyhle peníze pak zbydou vám a vy můžete férově odměnit člověka, který vám pomáhá potraviny vypěstovat, nebo případně “vychovat”. Nebo, co se týče pěstování, můžete si je vypěstovat i sami, či se přidat do skupiny, jejíž členové spolupracují pod vedením zkušeného zahradníka a o úrodu se dělí (to může vyjít v klidu na nějakých 150 kg rozmanité zeleniny na osobou za sezónu).